|
|
Zvyšování bělosti kaolinu mechano-chemickými postupy
Uher, Samuel ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá zvyšováním bělosti kaolinu pomocí kyselého loužení současně s mletím. Byl připraven plavený kaolin z kaolinové suroviny z lomu Otovice (Sedlecký kaolin a.s.), který byl následně pomlet v suspenzi s kyselinou šťavelovou, vinnou nebo citronovou v kulovém planetárním mlýnu. Byl zjišťován vliv druhu a koncentrace kyseliny a času mletí na index bělosti, na množství vyluhovaných barvících sloučenin Fe a Ti, na distribuci Fe a Ti v kaolinu a na míru uspořádanosti kaolinu.
|
|
|
Možnosti zvýšení bělosti kaolinu separací složek s obsahem titanu
Vaculík, Josef ; Švec, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je zvyšování indexu bělosti kaolinu a to především odstraněním titanu a železa. Titan sám o sobě, pokud je obsažen v modifikaci anatasu, bělost nesnižuje, spíše naopak. Nežádoucí je přítomnost rutilu, který je tmavý a bělost kaolinu snižuje relativně významně. Největší vliv na bělost kaolinu mají železité složky, ty se zpravidla vyskytují společně s titanem v minoritních minerálech obsažených v kaolinové surovině. Hlavním cílem práce bylo otestovat vliv hydrotermálních podmínek na separaci podílů s obsahem titanu a železa z kaolinové suroviny. Separace v hydrotermálních podmínkách byla prováděna vyluhováním kaolinu do roztoků kyselin o různých koncentracích. Ke zjištění výsledné bělosti kaolinové suroviny po hydrotermálním zpracování bylo použito metody UV-VIS s reflektančním modulem a ke zjištění množství železa a titanu převedených hydrotermálním zpracováním do roztoku kyselin bylo použito metody ICP-OES.
|
|
|
Optimalizace procesu flokulace kaolinu
Kurťák, Marek ; Švec, Jiří (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou flokulace kaolinových surovin z Karlovarské oblasti, rychlostí jejich sedimentace a korelací sedimentačních a flokulačních vlastností se sloţením konkrétní suroviny. Výzkum zahrnuje plavení kaolinů a sledování sedimentační rychlosti, provedení COD testu a podrobení surovin emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem, iontové chromatografií a rentgenové difrakci.
|
|
|
The formation of gehlenite and anortite in the ceramics body.
Matysová, Dorota ; Šoukal, František (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the study of mechanism and kinetics of gehlenite and anorthite formation in the ceramic body. Methods used for this study were thermal analysis (TG-DTA-EGA), HT-XRD and heating microscopy. The Kissinger equation which belongs to the mechanism-free isoconversional methods was used for the determination of the activation energy, the pre-exponential factor and the Avrami coefficient. Characteristic of reactants kaoline Sedlec Ia and precipitated CaCO3 (Penta, p.a.) using IR spectrometry, thermal analysis (TG-DTA-EGA), SEM and heating microscopy is also included in this thesis.
|
|
|
Možnosti zvyšování bělosti kaolinu
Krahulová, Veronika ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou zvyšování indexu bělosti kaolinu. Cílem práce je ověřit možnosti a účinnost mechanického způsobu zvyšování bělosti kaolinu s použitím písku o definované frakci. Tento způsob nelze jako samotný považovat za operaci bělení kaolinu, ale za předúpravu suroviny či za jeden z kroků při navyšování bělosti. Byly testovány různé poměry přidaného písku, se kterým byla vsázka kaolinové suroviny intenzivně míchána po různé časy, mimo to byl testován vliv obsahu vody a celkového objemu vsázky. K charakterizaci připravených vzorků bylo použito několika metod. XRF a XRD analýzy pro stanovení prvkového a fázového složení kaolinové suroviny před a po mechanickém působení písku. Pro stanovení dosažených bělostí, bylo použito metody UV – VIS s reflektancí.
|
|
|
Zvyšování bělosti kaolinu
Bartošík, Jan ; Ptáček, Petr (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou zvyšování indexu bělosti kaolinové suroviny. Výzkum byl zaměřen na plavení kaolinové suspenze a následné procesy související se zvyšováním indexu bělosti. Zvyšování bělosti kaolinové suroviny probíhalo na principu kyselého loužení. Loužicí byla jsou založeny na bázi kys. sírové, kys. fosforečné, kys. šťavelové a hydrogensiřičitanu sodného. Proces loužení byl ovlivňován teplotou a koncentrací loužicího činidla. Plavené a loužené vzorky kaolinu byly charakterizovány pomocí několika metod. Metodou XRD bylo zjišťováno mineralogické složení a míra uspořádanosti kaolinitu. Pomocí SEM-EDS byla sledována distribuce chromogenních složek. Residua organické hmoty byla stanovena pomocí COD testu a metodou ICP-OES byly sledovány koncentrace chromogenních složek ve výluhu. V poslední řadě byl měřen index bělosti, jehož zvyšování je cílem diplomové práce, pomocí UV-VIS spektrometru s reflektančním nástavcem.
|
|
|
Thermophysical and electrical properties of illite-based ceramics
Csáki, Štefan ; Dobroň, Patrik (vedoucí práce) ; Koštial, Pavol (oponent) ; Labaš, Vladimír (oponent)
CSÁKI, Štefan: Termofyzikálne a elektrické vlastnosti keramík na báze illitu [Dizertačná práca]. Univerzita Konšntantína Filozofa v Nitre, Fakulta Prírodných vied. Univerzita Karlova. Matematicko-fyzikální fakulta. Školiteľ: prof. RNDr. Libor Vozár, CSc. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre), doc. Ing. Patrik Dobroň, PhD. (Univerzita Karlova). Nitra a Praha, 2018. 107 s. Illitické hliny sú dôležitou surovinou v keramickom priemysle, a preto sú nevyhnutné podrobné znalosti o procesoch prebiehajúcich počas ich výpalu. V predloženej dizertačnej práci boli skúmané keramiky pripravené z illitickej hliny zo severovýchodného Maďarska. Hlavná pozornosť bola venovaná tepelne aktivovaným procesom a reakciám prebiehajúcim počas ich výpalu a taktiež teplotnej závislosti jednosmernej i striedavej vodivosti. Do teploty 250 řC prebiehalo vyparovanie fyzikálne viazanej vody a dominantnými nosičmi náboja boli H+ a OH- ióny. V teplotnom intervale od 250 řC do 450 řC sprostredkovali elektrickú vodivosť K+ a Na+ ióny. Illit, hlavná zložka illitickej hliny, dehydroxyloval v teplotnom intervale od 450 řC do 750 řC, čo malo za následok uvoľnenie OH- skupín z jeho štruktúry a dominantnými nosičmi náboja sa stali H+ a OH- ióny. Pri teplote ~970 řC sa začala tvoriť sklená fáza, ktorá podporila elektrickú vodivosť v...
|
|
|
Mechanical and thermophysical properties of illite-based ceramic materials.
Kušnír, Jakub ; Knapek, Michal (vedoucí práce) ; Chmelík, František (oponent)
Názov práce: Mechanické a termofyzikálne vlastnosti keramických materiálov na báze illitu Autor: Jakub Kušnír Katedra / Ústav: Katedra fyziky materiálů Vedúcí bakalárskej práce: RNDr. Michal Knapek, Ph.D, Katedra fyziky materiálů Abstrakt: Táto práca skúma vysoko čistý illitový keramický materiál (illit) s rôznou pórovitosťou, illit s prímesami popolčeka a textúrované vzorky illitu a kaolínu. Illitová hlina pochádzala z oblasti Tokaj v Maďarsku, s obsahom 84 hm.% illitu a kaolinitová hlina (Sedlecký Kaolin, a.s.) obsahovala 88-94 hm.% kaolinitu. Vzorky boli vypálené pri rôznych teplotných režimoch, ktoré záviseli na type materiálu, na teplotu 1100 řC. Pórovitosť bola vytvorená pomocou uhoľného prachu pridaného do hlineného cesta pred výpalom. Ďalšou použitou prímesou bol odpadový popolček z práškového spaľovania ropnej bridlice z Estónska. Mikroštruktúra vzoriek bola skúmaná pomocou skenovacej elektrónovej mikroskopie. Mechanické vlastnosti vzoriek boli skúmané v tlakových testoch spolu s modernými doplnkovými metódami: akustická emisia (AE) a digitálna korelácia obrazu. Sledovali sme vývoj mechanických vlastností v závislosti od pórovitosti, zloženia a textúry. Pri vzorkách s pórovitosťou vytvorenou pomocou uhoľného prachu sa tiež pomocou termických analýz a AE skúmala odolnosť voči zamŕzaniu vody v...
|
|
|
Thermophysical and electrical properties of illite-based ceramics
Csáki, Štefan ; Dobroň, Patrik (vedoucí práce)
CSÁKI, Štefan: Termofyzikálne a elektrické vlastnosti keramík na báze illitu [Dizertačná práca]. Univerzita Konšntantína Filozofa v Nitre, Fakulta Prírodných vied. Univerzita Karlova. Matematicko-fyzikální fakulta. Školiteľ: prof. RNDr. Libor Vozár, CSc. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre), doc. Ing. Patrik Dobroň, PhD. (Univerzita Karlova). Nitra a Praha, 2018. 107 s. Illitické hliny sú dôležitou surovinou v keramickom priemysle, a preto sú nevyhnutné podrobné znalosti o procesoch prebiehajúcich počas ich výpalu. V predloženej dizertačnej práci boli skúmané keramiky pripravené z illitickej hliny zo severovýchodného Maďarska. Hlavná pozornosť bola venovaná tepelne aktivovaným procesom a reakciám prebiehajúcim počas ich výpalu a taktiež teplotnej závislosti jednosmernej i striedavej vodivosti. Do teploty 250 řC prebiehalo vyparovanie fyzikálne viazanej vody a dominantnými nosičmi náboja boli H+ a OH- ióny. V teplotnom intervale od 250 řC do 450 řC sprostredkovali elektrickú vodivosť K+ a Na+ ióny. Illit, hlavná zložka illitickej hliny, dehydroxyloval v teplotnom intervale od 450 řC do 750 řC, čo malo za následok uvoľnenie OH- skupín z jeho štruktúry a dominantnými nosičmi náboja sa stali H+ a OH- ióny. Pri teplote ~970 řC sa začala tvoriť sklená fáza, ktorá podporila elektrickú vodivosť v...
|
|
|
Thermophysical and electrical properties of illite-based ceramics
Csáki, Štefan ; Dobroň, Patrik (vedoucí práce)
CSÁKI, Štefan: Termofyzikálne a elektrické vlastnosti keramík na báze illitu [Dizertačná práca]. Univerzita Konšntantína Filozofa v Nitre, Fakulta Prírodných vied. Univerzita Karlova. Matematicko-fyzikální fakulta. Školiteľ: prof. RNDr. Libor Vozár, CSc. (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre), doc. Ing. Patrik Dobroň, PhD. (Univerzita Karlova). Nitra a Praha, 2018. 107 s. Illitické hliny sú dôležitou surovinou v keramickom priemysle, a preto sú nevyhnutné podrobné znalosti o procesoch prebiehajúcich počas ich výpalu. V predloženej dizertačnej práci boli skúmané keramiky pripravené z illitickej hliny zo severovýchodného Maďarska. Hlavná pozornosť bola venovaná tepelne aktivovaným procesom a reakciám prebiehajúcim počas ich výpalu a taktiež teplotnej závislosti jednosmernej i striedavej vodivosti. Do teploty 250 řC prebiehalo vyparovanie fyzikálne viazanej vody a dominantnými nosičmi náboja boli H+ a OH- ióny. V teplotnom intervale od 250 řC do 450 řC sprostredkovali elektrickú vodivosť K+ a Na+ ióny. Illit, hlavná zložka illitickej hliny, dehydroxyloval v teplotnom intervale od 450 řC do 750 řC, čo malo za následok uvoľnenie OH- skupín z jeho štruktúry a dominantnými nosičmi náboja sa stali H+ a OH- ióny. Pri teplote ~970 řC sa začala tvoriť sklená fáza, ktorá podporila elektrickú vodivosť v...
|
host ::
RSS.